OTESÁNEK

LIMITOVANÁ ČÍSLOVANÁ KOLEKCE

NA 100% HEDVÁBNÉM TWILLU NATIŠTĚNO POUZE 100 KUSŮ VE VELIKOSTI 90X90 CM A 200 KUSŮ 43X43 CM 

BYLO,NEBYLO ...

V jedné chaloupce na kraji vesnice žili muž a žena. Moc si přáli mít děťátko, ale stále byli bezdětní. Jednoho dne vykopal muž v lese pařízek, který vypadal jako děťátko. Jen ho sekyrkou trochu otesal, aby bylo kulaté a hladké. Doma povídá ženě: „Tady máš malého Otesánka. Chceš-li, můžeš jej chovat.“ Žena zavinula děťátko do peřinky a zpívala mu ukolébavku. Najednou se začalo dítě v peřince hýbat, vrtělo hlavou a dalo se do křiku: „Mámo, já bych jed!“ Žena s radostí uvařila malému kaši. Otesánek ji všecku snědl a hned křičel: „Mámo, já bych jed!“ A tak mu dala žena hrnek mléka. Ale i to bylo Otesánkovi málo. Vymotal se z peřinky a zhltl celý bochník chleba. Matka se divila: „Což, dítě, ještě dost nemáš?“ „Nemám, mámo, a tebe taky sním!“ Otevřel hubu, a než se máma nadála, byla v něm. A když přišel táta domů, snědl ho Otesánek také. Ale čím více jedl, tím větší měl hlad. V chalupě nic už k snědku nebylo, i šel do vsi se po něčem podívat. Potkal děvečku, vezla z pole plný trakař jetele. Otesánek povídá: „Snědl jsem kaši z rendlíka, ucháč mlíka, pecen chleba, mámu, tátu a tebe taky sním!“

Přiskočil, a děvečka i s trakařem zmizela v jeho břiše. Ale ani to mu nestačilo. A tak snědl sedláka i s povozem, pasáka vepřů s celým stádem, ovčáka s ovcemi a psem Voříškem. Už se jen kolíbal, jak měl plné břicho. Dorazil až na pole, kde babička okopávala hlávky zelí. Otesánek se dlouho nerozmýšlel a začal zelné hlávky vytrhovat a polykat. Pak se vrhl na babičku, že ji také spolkne. Ale babička byla čiperná, uhodila Otesánka motyčkou do břicha a rozpárala mu ho. Z břicha mu napřed vyskočil pes Voříšek a za ním ovčák a ovce, potom pasák vepřů s celým stádem, sedlák s povozem i děvečka s trakařem a nakonec muž se ženou a s pecnem chleba. Všichni moc děkovali babičce a byli rádi, že se zachránili.

 

Volně převyprávěno podle pohádky Karla Jaromíra Erbena

AUTOR ILUSTRACE VIKTOR SVOBODA

VIKTOR O SOBĚ

"Vystudoval jsem animovanou tvorbu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Magisterské studium jsem ukončil dobrodružným kresleným filmem Epizoda 11, kde hlavní hrdinové vedou nekonečný boj se zlými roboty. Kromě animace tvořím ilustrace do časopisů (povídky různých autorů ve Forbes NEXT) a knih (detektivní série pro děti Kláry Smolíkové a Jiřího W. Procházky Tajná dvojka). Občas nakreslím komiks, ale víc o něm mluvím, než tvořím, protože je to časově nejnáročnější kreslící disciplína (časopis Bublifuk opět píše Klára Smolíková). Komiks měl na moji tvorbu zásadní dopad a je to doufám vidět. Jako jedno z největších splněných kreslících přání beru otištění svých prácí a možnost vytvořit obálku k 17. číslu časopisu Aargh!, který mi rozšiřoval komiksové obzory od roku 2002, kdy jsem se s ním poprvé seznámil (Aargh! vychází přibližně jednou za rok). Mojí cestou nindži je kreslená animace. Kreslím čím dál více přímo do počítače a o to raději pak volně tvořím tradičně perem a štětcem, kde existuje jenom cesta vpřed. Můj kamarád Karel Osoha jednou pravil, že kreslím pořád větve a vlasy. A protože Otesánek je dřevěný chlapeček, objevují se větve, zde spíš kořeny, i na mém šátku. Oříšek byl, jak temnou pohádku o nenasytnosti pojmout nenásilně. Nakonec jsem se s Martinou (autorkou celého projektu) shodli na pojetí, kdy všechny části příběhu jsou přítomny, ale osud všech nešťastníků, kteří skončí v Otesánkově nitru, si musí domyslet každý sám. Přesto, že jsem dlouhou dobu piloval pouze kresbu linkou, nutnost začít učit se tvořit barvami mě dovedla do dost odlišného stylu, kde naopak žádné obrysové linky nejsou. Přesto je stále rozpoznatelné, že jsem návrh tvořil já, což mě těší. Takto plošně s posunutou barevnou paletou jsem pracoval i na Otesánkovi. Rád píšu plnícím perem, kreslím ruce a mám rád hrdiny, kteří se v poslední chvíli zvednou. Ocenil jsem, že základním klíčem pro tvorbu motivů na šátky jsou známé příběhy. Měl jsem tedy pevně dané díly, které jsem mohl libovolně kombinovat, aniž bych přišel o podstatu samotného vyprávění o Otesánkovi.

A výsledkem je pohádka, kterou si můžete omotat kolem krku."

https://instagram.com/svoboda.vik/

MARTINA O VIKTOROVI

Jasné linky v jeho ilustracích, zvládnutá výtvarná zkratka charakterů postav a jeho komiksoví hrdinové, které tak rád ztvárňuje, byly pro mě vodítkem, když jsem přemýšlela o motivu, který by měl zpracovat. Otesánek, jedna z drsných pohádek Karla Jaromíra Erbena, byl logický adept. To se mi potvrdilo už při vybírání z jeho prvotních návrhů. Bylo jich dobrých hned několik. Nakonec zvítězil ten, kde středový kruh zobrazuje lačná Otesánkova ústa, ve kterých končí postupně všechny jeho oběti a hromady jídla. Při tvorbě jsme se "zasekli" jen při hledání té správné barevnosti šátku, protože ta je určující nejn pro vyznění celého motivu, ale i toho, že je to hlavně v tomto případě součást oděvu. Ve finále jsme našli to správné řešení, při kterém byly spokojeny obě strany. Viktor je podle mého jedna ze stoupajícíh hvězd na nejen českém ilustrátorském nebi a doufám, že pro značku Silky gang to nebyla jeho poslední ilustrace.

MATERIÁL ŠÁTKŮ A OBALY

Autorský návrh je natištěn buď na 100% hedvábném twillu s rolovanými okraji (Velikán 90x90 cm a Paleček 43x43 cm) a nebo na voálu ve složení 30% hedvábí a 70% jemná bavlna (Obr 130x130 cm). Šátky jsou uloženy v ručně vyráběných krabičkách. Součástí balení jsou i certifikáty s pohádkou a originální šňůrka s perleťovým knoflíčkem. Ta slouží k vázání šátků a jeho aranžování na oděv. Šátky ze 100% hedvábí mají ve svých certifikátech uvedeno unikátní pořadové číslo tisku. Jsou vyráběny v limitovaných sériích - pouze 100 kusů Velikánů a 200 kusů Palečků.​

© Silky gang Prague All rights reserved

  • Facebook
  • Pinterest
  • Instagram
0